Proč studovat řemeslo?

řemeslo

datum: 12.11.2021 / txt: Martin Štěrba

Proč studovat řemeslo?

Tuto otázku si dnes nepokládají pouze deváťáci základních škol. Zájem o získání odborných řemeslných dovedností vzrůstá i mezi dospělými. Vyplatí se studium odborných škol? Co můžete čekat a jaké obory vybrat? Odpovědi naleznete v článku.

Gymnázium nebo střední odborná škola?

Máte obavy, že vaše ratolesti skončí po absolvování učebního oboru s cigaretou v puse, špinavé a budou pobíhat po stavbě s pytlem cementu na zádech? To nemusíte. Stigmatizovaná představa, že na učební obory a odborné školy chodí pouze ti, kteří nemají hlavu na to, aby studovali gymnázium, je dávno přežitkem. No, stále jak pro koho. Čísla mluví jasně. Zájemců o tzv. „práci rukama“ je zoufale málo.

Rozsoudit tuto otázku není jednoduché. Pravděpodobně sehraje roli profese a zájmy rodičů a samozřejmě naladění uchazeče. Zda se postavit k řemeslu nebo se naopak posadit k duševnímu povolání mohou pomoci zodpovědět tyto poznatky ze života podnikajícího řemeslníka.

Řemeslo není překážkou pro studium na vysoké škole

Studenty střední odborné školy, po jejím absolvování nelze považovat za nedostatečně vybavené pro studium dokonce ani humanitně zaměřených vysokých škol. Studijní plán SŠ obsahuje samozřejmě mimo odborných okruhů a praxe, také předměty humanitní. Případný odklon po absolvování je tady naprosto možný.  Autor článku je toho důkazem a tuto tezi potvrzuje.

 

Uplatnění?

Veřejně známá pravda, že řemeslníci chybí napříč všemi sektory je již trochu klišé a tím i na nějakou dobu zůstane. Tedy ano, o pracovní pozice i potenciál pro podnikání či velmi rozšířené živnostničení zde není v žádném případě nouze.

 

Čtyři prsty mého dědy…

Je zvýšené pracovní riziko úrazu u řemeslných činností opravdu vyšší než jinde? Pojišťovny Vám na to odpoví, že jednoznačně ano. To potvrzují i kategorie, do kterých spadáte při sjednávání životního pojištění z pozice, kupříkladu elektrikáře. Zde má jistojistě výhodu pracovník na přepážce banky, ale je tomu s rizikem v reálu opravdu tak?

Ovlivňuje to mnoho faktorů, ale jednoznačná odpověď ano asi není tou vyloženě správnou. I ten děda přišel o prst když pracoval na cirkulárce domácí výroby a pitný režim mu při tom nezajišťovaly pouze „nízkoenergetické“ nápoje.

Obsah učiva odborných škol je rozličný. Co vám ale v mysli utkví dozajista nejvíce je BOZP, tedy bezpečnost práce. A to je správně. Studenti tyto stovky hodin bezpečnosti nenávidí, ale je to společně s etikou práce základním stavebním kamenem každého řemesla. Troufám si tvrdit, že dodržování BOZP sráží riziko úrazu na mez srovnatelnou se zmíněnou administrativní činností. Ta skýtá jistě svá rizika taktéž, např. v častém používání zobrazovacích zařízení, sedavé práci nebo psychické zátěži.

 

Tenhle svět není pro holky

Není řemeslo jako řemeslo. Je jasné, že pokud dívka aspiruje na truhlářskou kariéru, nutnosti sem tam „hrcnout“ velkoformátovou desku tělesné hmotnosti „teplejma“ může být problémem. Avšak znám ženy, které si ani v tomto s muži nezadají. Navíc každá truhlářská dílna je jiná. Neznamená tedy, že když v jedné dílně zapáchá 24 hodin denně polyesterový tmel a vším se manipuluje po staru, že to takto bude vypadat i v dílně druhé. Prostředí je velmi individuální.

K nalezení je ale i mnoho krásných řemesel, které vyhledává tradičně nezanedbatelný počet dam a dívek. Je to kupříkladu výroba šperku, umělecké truhlářství, výroba hraček nebo třeba řemeslo zahradní.

 

S brašnou na zádech

„Tak jsem tady na tu pračku, paninko“. Známá, trochu stigmatizující hláška, která ale vlastně dost trefně vypovídá o možnosti uplatnění a řemeslníci ji nezřídka využívají. Být živnostníkem nebo si svým umem někdy přivydělat během volna na „melouchu“ je tradice. Odtud také nejspíš pochází přísloví, že řemeslo má zlaté dno. Zkrátka řemeslník pracuje s hmotou, která se časem mění, má omezenou životnost. To zajišťuje poptávku, která je v určité míře potřebná vždy a za každých okolností.

 

Čistá hlava

Smysluplná práce rukama je lék pro duši! To jest faktem. Zodpovídat za cizí práci rukama v zaměstnání, ve vlastním podnikání, to už je věc jiná.:)

 

Pokud Vás kterýkoliv z argumentů popostrčil k jedné či druhé straně, směle do toho! Každá z cest má své výhody a rozhodnutí musí učinit každý sám. Příkladem úspěšných humanitních přeběhlíků k řemeslu je mnoho. Pokud tedy zvažujete změnu, chcete pracovat rukama, a mít solidní ohodnocení, mohu Vám rekvalifikaci s klidným svědomím doporučit.

Rozhodování rodičů a dospívajících ve prospěch studia duševního, napomáhá stále se zvyšující snaha o přístupné kvalitní řemeslné vzdělání ze stran vzdělávacích zařízení i soukromých firem. Ty v lačnosti po obsazení pozic kvalifikovanou silou, otevírají večerní obory nebo víkendové kurzy. Tyto možnosti jsou skvělými prostředky k rekvalifikaci i během zaměstnání. Stejně tedy dospívající, rozhodující se kam se sebou, tak i současný student humanitního oboru se nemusí o ztracenou možnost strachovat.

 

Autor: Martin Štěrba

Top